Příběh pana Karla Hardta, který zde našel svůj nový domov
Bydlení v domech s pečovatelskou službou nabízí seniorům bezpečné a přizpůsobené prostředí v podobě bytů zvláštního určení, které podporují samostatný a důstojný život. Nájemci zde žijí ve vlastních bytech a zachovávají si plnou nezávislost, přičemž si podle svých potřeb mohou zajišťovat různé formy podpory. K dispozici jsou například terénní sociální služby, terénní zdravotní péče, ale také běžné komerční služby, jako je úklid nebo dovoz stravy. Každý si tak může nastavit rozsah pomoci individuálně podle své aktuální situace a potřeb.
Jak takové bydlení funguje v praxi, a co může lidem přinést, o tom všem jsem si povídala s panem Karlem Hardtem (50), který zde našel nový domov.
Na úvod jednoduchá otázka: Jak se máte a jak se vám tu daří?
„Báječně. A až bude svítit sluníčko, bude to famózní!“ , odpovídá s úsměvem pan Karel. Jeho optimismus není náhodný. Pan Karel žil dlouhá léta sám v Praze, kde také pracoval. Od mládí však trpí roztroušenou sklerózou. Každá viróza jej postupně oslabovala, s každou nemocí se zhoršoval i jeho zrak.
„Poslední kapkou byl pásový opar. Jednoho dne jsem se nepostavil na nohy. Tehdy jsem si uvědomil, že už v tomto bytě nedokážu být úplně soběstačný.“
V té době jeho mamka (jak ji sám nazývá) už dva roky bydlela v Domě s pečovatelskou službou v Kralupech nad Vltavou. Řekla mu, že je zde volný bezbariérový byt pro vozíčkáře. Pan Karel se rozhodl o byt zažádat.
Následoval oficiální proces – podání žádosti, sociální šetření přímo v jeho tehdejším bytě, doporučení praktického lékaře i psychiatra. O přidělení bytu rozhodovala Rada města. Od podání žádosti po schválení uběhlo zhruba šest týdnů. Když pak pan Karel dostal „zelenou“, byl zrovna v lázních.
„Celé stěhování tak zařídila rodina – mamka, bratr i sestra. Já jsem přijel z lázní rovnou do nového domova. Takto to pro mě bylo jednodušší, neopouštěl jsem svůj starý domov, opustil jsem jen lázně. Celé rodině patří velký dík!“
Jaké byly první chvíle po nastěhování?
„Zaplavily mě krásné pocity. Pocit až nezaslouženého dobra. Otevřel jsem okno, v dálce kdákaly slepice, svítilo slunce, vál jemný vánek. Vrátilo mě to do dětství.“ Místo obav přišel klid.
Karel Hardt, zdroj: archiv Sociální služby Kralupy nad Vltavou
Co vás zde nejvíce překvapilo?
„Široká nabídka služeb,“ říká bez váhání.
Kompletní seznam poskytovaných úkonů pečovatelské služby naleznete na webových stránkách zde: https://www.dpskralupy.cz/sluzby/pecovatelska-sluzba
Jak vypadá váš běžný den?
„Na vozíku si zvládnu nakoupit, občas uvařím, poslouchám audioknihy. Vedle mě bydlí také vozíčkář, se kterým si rozumím. A neuniknu každodenní návštěvě mamky,“ směje se.
Občas o víkendu vyrazím s bratrem na chatu k Mladé Boleslavi a v létě vyrážíme na Šumavu.
Pravidelně jezdím do *RS centra na Karlovo náměstí, kam mě vozí sestra, někdy vyrážím sám.
Jaký je podle vás přístup personálu?
„Všichni jsou tu moc hodní a ochotní. Mám pocit, že tady není nic problém.“ S nadsázkou dodává jedinou „výhradu“: „Domácí mazlíčci tu nesmí bydlet. Jen rybičky.“
Změnil se vám život po přestěhování?
„Vím, že mám rodinu blízko a zároveň své soukromí (mamka bydlí o dvě patra výše, sestra také bydlí v Kralupech nad Vltavou). Život je tu bezproblémový, jednodušší. Co nedokážu sám, to mi tady dokážou zajistit.“
Co by se zde dalo zlepšit?
„Ve vedlejší zelené budově jsou dveře na čip. Ty mi tady ve žluté budově chybí. Ty bych tu uvítal.“
Účastníte se společenských akcí v domě s pečovatelskou službou?
„Ano, občas na nějakou zavítám. Program tu máme nabitý a pestrý.“
Příběh pana Karla ukazuje, že i v náročné životní situaci lze znovu najít klid, jistotu i radost z každodenních maličkostí.
Na závěr jsem se zeptala, co by pan Karel vzkázal lidem, kteří o podobném kroku přemýšlejí.
„Za mě není nad čím váhat. Život se mi tady zjednodušil a zpříjemnil.“
A jak říká pan Karel: „Stačí otevřít okno, poslouchat svět kolem sebe a život může být znovu báječný.“
Ing. Dagmar Boudová
* (vysoce specializované zdravotnické pracoviště pro diagnostiku a komplexní léčbu roztroušené sklerózy, mozkomíšních a dalších demyelinizačních onemocnění)